Komplex pravoslavných klášterů, který zajisté znají mnozí a mnohých je to teprve sen. Z mírně zvlněné krajiny se před vámi najednou objeví mohutné pískovcové masivy a vy překvapeně hledíte na velké i malé kláštery na jejich vrcholcích. Ten dojem je mocný, poprvé i na podesáté, nemění se četností vašich návštěv.
I teď se zdá výstavba klášterů zhola nemožná, co teprve roku 1344, kdy přivedl Athanasisos Koinovitis mnichy z hory Athos, kteří pár let nato, začali s výstavbou prvního kláštera Velká Meteora. Přístup byl pouze po žebřících a dlouhých, navázaných lanech, což byla tak trochu zkouška nezlomné víry, protože lana se nekontrolovala a měnila se pouze při jejich přetržení. A že to byla zajisté i zkouška odvahy, svědčí výška 375 metrů vysoký, dodnes funkční rumpál kláštera Varlaam.
Ze čtyřiadvaceti klášterů jich zůstalo aktivních pouze 6. Jsou přístupné turistům i poutníkům i když ve značně omezené míře, ale stejně je to neskutečný zážitek. Žebříky a sítě se používaly až do dvacátých let minulého století a schody se na klášter Velká Meteora začaly do skály tesat až kvůli návštěvě rumunské královny Marie roku 1921, která byla vůbec první ženskou návštěvou klášterů.
Nemusíte být věřící, a přesto vás uvnitř mohutných zdí klášterů vysoko v oblacích přepadá zvláštní pocit pokory a úžasu.
